Shrnutí voleb: Malá účast a nová krev do velkých měst

volby prahaDalší volební klání je za námi a obměna zastupitelů nyní čeká většinu měst a obcí na území České republiky. A jak už to bývá, i tyto volby přinesly na jednu stranu očekávatelné výsledky, na stranu druhou celou řadu překvapení zvláště v některých větších městech. Ačkoliv mnoho zastupitelstev ovládnou strany vládní koalice, naprostou většinu mandátů pro sebe získali nezávislí kandidáti a jejich sdružení.

Na úvod pár základních čísel. Volilo se celkem v 6375 obcích včetně všech krajských měst a hlavního města Prahy, které má sice zároveň status kraje, ale volí se v něm při obecních volbách. Volební účast byla tentokrát nižší než v roce 2010, když dosáhla 44,46 procent. Z 8,4 milionu oprávněných voličů jich přišlo 3,7 milionu. Velmi nízká účast ostatně doprovázela první a především i druhé kolo senátních voleb. Pohledem regionů mají nejzodpovědnější voliče na Vysočině, kde k urnám přišlo 52,11 procent lidí. V Osové na Žďársku se volební účast vyšplhala skoro na sto procent, když dorazilo 61 z 62 registrovaných voličů. Naopak nejmenší zájem o volby panoval v Praze, která se oproti volbám před čtyřmi lety změnila v jeden volební obvod. K urnám zde i přesto přišlo pouze 37,72 procenta voličů. Nižší volební účast předvídali politologové i řada politiků. Bývalý prezident Václav Klaus poukázal na to, že to může být důsledek nepolitické politiky. „Takhle politika neměla skončit a neměli jsme poztrácet dobře jasně definované politické strany, které za sebou něco nesou, které mají nějakou minulost, které nějaký ideový názor mají,“ prohlásil.

Přestože voliči žádný přehnaný zájem o volby neprojevili, ze strany kandidujících to bylo přesně naopak. Byl jich totiž tentokrát rekordní počet - celkem 230 tisíc. Šlo tedy o pořádnou tlačenici, protože zastupitelských postů, o kterých se v těchto volbách rozhodovalo, bylo jen něco přes 62 tisíc. Volební účast ovlivnila i referenda, o kterých se souběžně s volbami, hlasovalo. Platná jsou nakonec pouze čtyři. Lidé z pražských Klánovic odmítli připojení nových domů na území Horních Počernic na klánovické silnice, obyvatelé Jenišova rozhodli, že nechtějí v obci těžbu kaolinu, v Bystřici nad Pernštejnem odmítli závod na výrobu jaderného paliva a ve Vranově u Brna zase rozhodli, že si nepřejí výstavbu nových rodinných domů u rybníka. Naopak za neplatná byla pro malou účast označena referenda o zákazu hazardu v Praze 8, v Ústí nad Labem a v dalších městech a neplatí ani referendum o privatizaci bytů či opravě silnic v Praze 10 nebo hlasování o přeměně historické hasičské zbrojnice na tržnici v Mikulově.

NA RADNICÍCH HLAVNĚ NEZÁVISLÍ

Výsledky si samozřejmě interpretují všechny strany po svém. Faktem je, že jednoznačnými a očekávatelnými vítězi se stali především nezávislí kanidáti a různá lokální sdružení občanů. Dohromady jim připadlo přes třicet osm tisíc mandátů, což je víc než v posledních komunálních volbách.  Z parlamentních stran byla na počty mandátů nejúspěšnější KDU-ČSL (3792 mandátů), která si zároveň o několik desítek mandátů polepšila. „Klidná síla je zpátky,“ prohlásil předseda strany Pavel Bělobrádek s tím, že úspěchem je především silné zastoupení v zastupitelstvech větších měst. Podstatně rozporuplnější pocity mají z výsledku zástupci ČSSD. Partaji přinesly tyto volby celkem 3773 mandátů, což je zhruba o osm set zastupitelských křesel méně než před čtyřmi lety. Přestože prakticky všichni komentátoři hodnotí tento výsledek spíše jako neúspěch, ČSSD samotná to vidí jinak. Podle slov Bohuslava Sobotky se ukázalo, že si ČSSD podržela důležité pozice v komunální politice, navzdory svému vládnímu angažmá.

Ačkoliv o KSČM se během těchto voleb příliš nemluvilo, ani oni nemohou být rozhodně spokojení. Ztratili totiž skoro 700 zastupitelských postů (celkem získali 2510 mandátů) a jejich postupné oslabování ve všech volbách pokračuje. Ovšem největší a očekávaný propad potkal Občanskou demokratickou stranu, jejíž zastoupení na radnicích se zmenšilo na necelou polovinu. Z více než pěti tisíc mandátů se jich podařilo obhájit jen 2214. Přesto předseda strany Petr Fiala hovoří o úspěchu a poukazuje na to, že srovnávat letošní výsledky s těmi z roku 2010 není fér. „Na většině míst jsme dosáhli lepších výsledků než v parlamentních volbách, někde dokonce velmi výrazně. Spousta našich úspěšných starostů a primátorů uspěla,“ hodnotí Fiala a poukazuje na to, že ODS získala víc mandátů, než oslavovaný vítěz hnutí ANO. Jednoznačně špatný výsledek zaznamenala i TOP 09, která bude mít ve městech a obcích sotva polovinu zastupitelů – jen 726.

VELKÉ ZMĚNY V BRNĚ

Za vítěze je naopak obecně považované právě hnutí ANO. Voliči mu přisoudili celkem 1600 mandátů. Důležité ovšem je, že jde o mandáty nové a že hnutí zvítězilo ve většině krajských měst včetně Prahy. „Je vidět, že hnutí ANO funguje na standardních demokratických mechanismech a má silnou základnu, která vygenerovala úspěšné kandidátky plné nezávislých osobností. Ještě jednou moc děkujeme voličům, pro nás to je obrovský úspěch,“ prohlásil Andrej Babiš, jehož hnutí uspělo v Praze, Ostravě, Brně, Olomouci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Pardubicích, Jihlavě a Plzni. V Praze získalo celkem 22,08 procent hlasů a předběhlo o dvě procenta TOP 09.

Navíc vítězství ve volbách je jedna věc, ale sestavení funkční koalice věc druhá. A ne všude se to dařilo. Například v Olomouci vítězné ANO velmi rychle vyšachovala koalice ČSSD, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Primátorem se stane lídr sociálních demokratů Antonín Staněk.

V mnoha městech má ale ANO situaci celkem v rukách. V Praze se rychle po volbách začalo domlouvat spojenectví ANO, ČSSD a Trojkoalice. V zastupitelstvu bude mít těsnou většinu jednoho hlasu. Historicky první primátorkou se stane lídryně ANO Adriana Krnáčová.

I v Brně vedlo jednání Babišovo hnutí, ale zde na koalici, která by kopírovala tu vládní, nedojde. Do vedení radnice se spolu s hnutím pustí místní sdružení Žít Brno, KDU-ČSL a Zelení. „Chceme mít transparentnější radnici a více do rozhodování zatáhnout lidi,“ naznačil lídr Žít Brno Matěj Hollan některé priority a možný budoucí směr nové radnice.

Staronová koalice povede čtvrté největší české město Plzeň. Na spolupráci se domluvili občanští a sociální demokraté, kteří už spolu vládli v uplynulých letech. Do koalice přiberou ještě KDU-ČSL a hnutí Občané patrioti. Hnutí ANO, které volby vyhrálo, míří do opozice.

NEUSNĚTE NA VAVŘÍNECH, VZKÁZAL ZEMAN

Z největších měst zbývá Ostrava, kde byly výsledky voleb také velkým překvapením. I zde totiž tradičně suverénní sociální demokraty porazilo hnutí ANO, jehož předseda naznačil, že si nepřeje v Ostravě koalici svého hnutí s ČSSD. „I my preferujeme koalici s hnutím Ostravak a dalším koaličním partnerem, která dle našeho soudu lépe umožní naplnit naše hlavní programové priority - boj proti korupci a transparentní nakládání s veřejnými prostředky," uvedl lídr ANO Tomáš Macura.“

A jak hodnotí volby jednotlivé osobnosti? Miloš Zeman je zdrženlivý. „Chtěl bych blahopřát všem úspěšným a chtěl bych jim přát, aby neusnuli na vavřínech. A těm méně úspěšným bych přál, aby našli odvahu kriticky analyzovat svoje chyby a až poté vstoupili do dalšího volebního boje,“ řekl prezident. Ekonom Tomáš Sedláček zhodnotil výsledek voleb v pořadu Otázky Václava Moravce a prohlásil, že voliči již obecně překreslili českou politickou realitu. „Výsledek mi nevadí,“ zdůraznil. Obavy však má o velkou moc hnutí ANO a jeho osud. Dopadnout prý může podobně jako Věci veřejné.

Politolog Jiří Pehe poukázal na svém blogu na fakt, že kouzll ANO působí hlavně na jistou část městského obyvatelstva, která dříve volila ODS a TOP 09. „Sociální demokracie sice ve městech také nijak nezářila, ve srovnání s minulostí si pohoršila, ale většinou se i tak umisťovala v těsném závěsu za ANO. Nezdá se, že by ANO odčerpávalo voliče primárně z rezervoáru demokratické levice,“ píše Jiří Pehe, který se zamýšlí i nad tím, zda hnutí, které řídí a kontroluje jeden muž, tento úspěch ustojí. Filip Appl

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2018 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji